Stres je přirozenou reakcí člověka v situaci ohrožení. Taková reakce probíhá jak na úrovni duševní (pocit nabuzení), tak i fyzické (zvýšení dechové i tepové frekvence, prokrvení svalů), a při reálném nebezpečí nás může zachránit.
Situací, kdy nám jde o život, je už v dnešní době málo, ale v běžném životě čelíme mnoha nárokům a ocitáme se pod tlakem. A i to může naše tělo vyhodnotit jako hrozbu.
Problematickou se stává stresová situace, která trvá příliš dlouho nebo se opakuje často. Ta organismus vyčerpává. V souvislosti s tím pak mluvíme o dlouhodobém nebo také chronickém stresu.
Když se setkáme s hrozbou, například s velkým štěkajícím psem, náš hypothalamus, malá, ale důležitá oblast v mozku, spustí v těle poplašný systém. Tento systém přiměje naše nadledviny k uvolnění hormonů, včetně adrenalinu a kortizolu.
Adrenalin zvyšuje srdeční tep, krevní tlak a také zvyšuje zásoby energie. Kortizol, hlavní stresový hormon, zvyšuje množství cukrů v krvi, a tak zajistí dostupnost látek, které opravují tkáně
Jakmile vnímaná hrozba pomine, hladina hormonů se vrátí do normálu. Hladina adrenalinu a kortizolu klesá, tepová frekvence a krevní tlak se vracejí do klidového stavu a i další systémy se vracejí ke své běžné činnosti.
Pokud jsou však stresory neustále přítomny a vy se cítíte neustále ohroženi, zůstává reakce “bojuj, nebo uteč” zapnutá.
Dlouhodobá aktivace systému stresové reakce a následné nadměrné působení kortizolu a dalších stresových hormonů může narušit mnoho procesů v našem těle. Tím se vystavujeme zvýšenému riziku zdravotních komplikací.
Proto je tak důležité naučit se zdravým způsobům, jak se vyrovnávat s životními stresory.
