Na veterinu je zapotřebí bezpodmínečně vyrazit po pokousání druhým psem. Byť se ranka může jevit na první pohled malá, může se hojení kousného poranění dosti zkomplikovat. Zuby psa jsou kontaminovány všemožnými bakteriemi a nečistotami, které jsou do rány při kousnutí pochopitelně zaneseny, mnohdy dosti hluboko a pokud se situace neřeší, vede to k rozvoji infekce. Veterinární lékař tedy ránu zreviduje, zjistí její rozsah, náležitě ošetří a většinou nasadí antibiotickou terapii.
S ránami tržnými či řeznými je dobré vyhledat pomoc co jak nejdříve, neboť okamžité sešití je nejlepším řešením pro většinu čerstvých a relativně čistých tržných a řezných ran. U ran staršího data se může stát, že již k šití vhodné nebudou a ponechají se k tzv. sekundárnímu zhojení – to znamená, že se za podpory pravidelného čištění, aplikace léků, převazů atd. nechá rána vyhojit. Takové hojení jednak trvá déle než u poranění ošetřeného šitím a jednak často v místě rány zůstávají po vyhojení jizvy.
Poranění bodné rovněž patří do rukou veterinárního lékaře. Nechává se sice zhojit sekundárně, ale je zapotřebí zjistit, jak je rána hluboká, zda nezasahuje do životně důležitých struktur, jestli uvnitř není přítomno cizí těleso – kus klacku apod. a nakolik je rána případně znečištěna a hrozí vznik zánětu. Nenechte se zmást tím, že se takové zranění jeví poměrně nenápadně.
První pomoc majitele před dopravou na veterinu spočívá u silně krvácejících ran v přiložení tlakového obvazu, u velkých znečištěných ran v jejich oplachu čistou vodou a přiložení čistého kapesníku a eventuálně obvazu.
K ošetření doma nám tedy zbývají odřeniny a drobná poranění kůže. Je-li to možné, napřed v jejich okolí vystříháme srst – zjistíme tak skutečný rozsah poranění a budeme lépe udržovat ránu v čistotě. Poté poranění omyjeme – v domácnosti k tomu postačí čistá voda a následně dezinfikujeme. K dezinfekci nejčastěji používáme preparát s obsahem povidon jodidu, který před použitím zředíme v poměru 1:10 (1 díl preparátu na 10 dílů vody). Výhodou je, že tento typ dezinfekce neštípe a nepálí. Můžeme použít také například roztok hypermanganu nebo peroxid vodíku. Následně můžeme ranku ošetřit hojivou mastí – například s obsahem iontů stříbra nebo kyseliny hyaluronové. Pokud má pes tendenci si poranění olizovat, je lépe ho krýt obvazem nebo nasadit límec.
Ošetření provádějte denně po dobu několika dní. Pokud by se ranka špatně hojila nebo začala hnisat či mokvat, obraťte se na veterináře.