Pes hodně pije? Může to být cukrovka

‍

Cukrovka (Diabetes mellitus) je nejčastější hormonální poruchou u psů. Inzulín je hormon, který se tvoří v B buňkách Langerhansových ostrůvků ve slinivce břišní a jeho úkolem je zjednodušeně řečeno umožnění přestupu glukózy (cukru) z krve do buněk, které část glukózy využijí pro svou potřebu ihned a zbytek uloží do zásob. Pokud je inzulínu v organismu nedostatek, glukóza do buňky přestoupit nemůže, buňka tedy hladoví, a naopak v krvi je cukru nadbytek.

‍

Postiženi jsou zejména psi středního a vyššího věku, častěji potom feny.

‍

U cukrovky rozeznáváme formu primární, kdy jsou B buňky produkující inzulín zničeny například zánětem nebo nádorem, a sekundární, kdy z různých důvodů vzniká v organismu zdánlivý nedostatek inzulínu; B buňky, které jsou zatím v pořádku, se začnou snažit, vyrábějí více a více inzulínu, a pokud vyvolávající příčina trvá déle než 2-3 týdny, nakonec se vyčerpají a zaniknou. Důvodem pro vznik sekundárního diabetu jsou například obezita, podávání léků – glukokortikoidů apod., nebo u hárajících fen hormonální změny během cyklu – konkrétně zvýšená hladina progesteronu.

Postiženi jsou zejména psi středního a vyššího věku, častěji potom feny. Lze vysledovat i plemennou predispozici, kdy zvýšený výskyt diabetu byl pozorován u jezevčíků, pudlů či německých ovčáků.

Nástup příznaků je plíživý a zahrnuje zvýšenou žíznivost a nadměrné močení, dále hubnutí i při velké chuti k jídlu. Majitelé dále pozorují zvýšenou unavitelnost, vyhledávání chladnějšího prostředí, špatnou kvalitu srsti a horší hojení ran, v pozdějších stádiích potom bývá přítomen šedý zákal a dochází k celkovému chátrání organismu. Bez léčby nakonec nastává smrt jedince.

‍

Při včasné diagnostice a správně nasazené terapii je prognóza velmi příznivá

‍

Cukrovka se diagnostikuje ze vzorku z krve, kdy po 12-ti hodinové hladovce je hladina glukózy v krvi zvýšená, nález může podpořit i přítomnost glukózy v moči. Pokud zvíře jeví příznaky cukrovky, ale výsledky vyšetření krve nejsou jednoznačné, provádí se další testy.

Terapie je doživotní a sestává z aplikace inzulínu, dietetických opatření a pravidelné a přiměřené tělesné aktivity. U fen je pak doporučena kastrace. 

Při včasné diagnostice a správně nasazené terapii je prognóza velmi příznivá a onemocnění lze při zachování dobré kvality života psa držet pod kontrolou i mnoho let.

‍