.jpg)
V rámci přípravy na příchod štěněte do nové rodiny je dobré si od chovatele zjistit, jaké krmení štěně dostává a to stejné mu dávat i u nového majitele. Změnu krmení je vhodné provádět až později, když si štěně zvykne na nové prostředí. Náhlá změna krmení může vést k zažívacím problémům, proto pokud štěně chceme převést na nové krmení, děláme to postupně během několika týdnů tak, že přidáváme po trochách nové krmení k tomu původnímu a původní postupně naopak ubíráme.
V rámci přípravy na příchod štěněte do nové rodiny je dobré si od chovatele zjistit, jaké krmení štěně dostává a to stejné mu dávat i u nového majitele.
Jedním z nejdůležitějších aspektů výživy štěňat je kvalita a vyváženost potravy. Pro správný růst a vývoj je nezbytné, aby byla potrava dobře stravitelná, z kvalitních zdrojů surovin a svým složením odpovídala potřebám štěněte. U komerčních krmiv vybíráme ty, které jsou určené přímo pro štěňata, nekrmíme štěňata krmivem určeným pro dospělé psy.
Díváme se na obsah bílkovin – u rostoucích štěňat by to mělo být minimálně 22 % a bílkoviny by měly být převážně živočišného původu (jsou mnohem lépe pro tělo využitelné než ty rostlinného původu).
Štěňata mají vyšší nároky na přísun energie než dospělí psi, musíme však předcházet nadměrnému přísunu energie, který způsobí překotný růst, kosti a klouby se nestíhají správně vyvíjet a může to vyústit v ortopedické problémy. Štěňata tedy nepřekrmujeme, nepodáváme krmení ad libitum (celodenní volný přístup k misce s krmením), je vhodné denní dávku rozdělit do 2-3 porcí a veškeré pamlsky také započítat do denní krmné dávky. Zajímá nás také obsah tuku v krmivu, který by se měl pohybovat v rozmezí 10-25 %, zvýšený příjem může vést k obezitě a opět k následným poruchám pohybového aparátu. Štěně se tedy snažíme udržet spíše hubenější, pohybový aparát má už tak dost práce se svým vývojem a nadbytečná kila jsou až příliš velká zátěž.
Důležitými prvky ve složení potravy jsou vápník a fosfor. Nebezpečný je dlouhodobý nadbytek vápníku v krmné dávce, který způsobuje poruchy vývoje kostí a je tak rizikovým faktorem pro vznik osteochondrózy, dysplazie kyčelních/loketních kloubů a jiných onemocnění pohybového aparátu. Proto při krmení komerčními krmivy není nutné navíc další vápník dodávat, jelikož obsahují vyvážené množství. Nebezpečný je však i nedostatek vápníku a zejména přebytek fosforu – typicky se objevuje u doma připravované stravy s vysokým podílem masa. Při tomto stavu se vyvíjí onemocnění příštítných tělísek, která regulují hladinu vápníku a fosforu v těle a dochází k odvápňování kostí. Mezi chovateli je pak jednou z doporučovaných rad podávání tvarohu štěňatům jakožto zdroje vápníku. Tvaroh však obsahuje více fosforu než vápníku, proto není vhodné jeho časté podávání. Vhodný poměr obsahu vápníku a fosforu se u rostoucích psů pohybuje v rozmezí 1,2-2:1.
U rostoucích psů velkých a obřích plemen můžeme v období růstu podávat kloubní výživu, která má příznivý vliv na vývoj kostí a kloubů. Obvykle dáváme kloubní výživu ve formě dvouměsíční kúry s následnou několikaměsíční pauzou.
K výživě můžeme zařadit také podávání pamlsků. U pamlsků by nás také mělo zajímat jejich složení. Vyhýbáme se těm, které obsahují vysoký obsah soli, sorbitol, glycerin, konzervanty a umělá barviva. Nevhodné jsou dříve hojně podávané pamlsky z buvolí kůže. Psovi při jejích žvýkání hrozí zaseknutí v trávicím traktu, ucpání střev, může dojít i k dušení. Produkt se sice nazývá buvolí kůže, většinou se ale jedná o odpad z kožedělného průmyslu a může se jednat o kůži jiných zvířat. Při výrobě těchto pamlsků je použita řada roztoků chemikálií, kterými se kůže konzervuje a čistí, dále bývají použity také dochucovadla a barviva a vše může působit jako potenciální karcinogen.
Výživa je tedy nezbytná pro správný zdravý růst, optimální funkci imunitního systému a prevenci obezity a onemocnění pohybového aparátu.
.png)
