Podle dostupných informací ze stránek Komory veterinárních lékařů v České republice je evidováno pouze 45 pohotovostních pracovišť, mnohá z nich jsou vedena jako pracoviště s pohotovostním telefonem.
Existuje poměrně málo pracovišť, kde by byl nonstop fyzicky přítomen veterinární lékař. Důvod je prostý, provoz takového pracoviště je finančně velmi náročný. Je nutné si uvědomit, že veterinární pracoviště nejsou nijak dotována, veterinář si jako všichni ostatní podnikatelé musí veškeré náklady zaplatit sám.
Většina pracovišť drží tzv. pohotovost na telefonu. To znamená, že veterinární lékař v ordinaci nebo na klinice není, ale je schopen po telefonické domluvě v opodstatněném případě na pracoviště přijet a pacienta ošetřit. A právě ty opodstatněné případy bývají velice často kamenem úrazu. Je samozřejmé, že majitel, zejména má-li velký strach o své zvíře, zdaleka nemusí být schopen posoudit jeho skutečný stav a tedy i nutnost návštěvy pohotovosti, nicméně teď hovoříme spíše o případech vyloženého zneužívání pohotovostního telefonu.
Dá se říci, že pouhých 10-20% telefonátů v době mimo ordinační hodiny je oprávněných. Velká většina těchto hovorů se týká pacientů nemocných již několik dnů nebo dokonce týdnů či měsíců, velmi časté jsou dotazy ohledně dostupnosti léků, ordinačních hodin, možnosti objednání se na konkrétní termín, anebo majitelé volají kvůli záležitostem, které skutečně nevyžadují okamžitý zásah, jako je kupříkladu nález klíštěte či blechy. Častým jevem bohužel také bývá situace, kdy se lékař s majitelem zvířete dohodnou na ošetření, ale po sdělení ceny ošetření si to majitelé rozmyslí, nebo hůř, vše odsouhlasí, ale nakonec ve smluvený čas na pracoviště nedorazí.
Smutným faktem také je, že se najdou majitelé, kteří jsou vyloženě vulgární, odmítají ošetření na pohotovosti zaplatit nebo jsou velice nespokojení při zjištění, že se jim personál nemůže věnovat, neboť je právě zaměstnán péči o jiného pacienta.
Veterináři mají rádi zvířata, ale tak jako všichni ostatní lidé pracují také proto, aby si vydělali na bydlení, ošacení a další životní potřeby, také musí uhradit faktury, nájem a zaplatit personál. Mnoho času věnují celoživotnímu vzdělávání a jen málo jim ho zbývá na rodinu, koníčky a odpočinek.
Domácích zvířat chovaných ze záliby neustále přibývá, tlak na veterináře se stupňuje, jsou přetížení, a to v kombinaci s výše zmíněnými důvody je potom příčinou, proč mnohá pracoviště ruší pohotovosti.
Co tedy udělat pro to, aby se situace zlepšila nebo alespoň nadále nezhoršovala? V případě déletrvajících nebo život neohrožujících stavů vyhledejte ošetření v ordinačních hodinách. Stejně tak v ordinační době vyřizujte i telefonické dotazy a objednávky. Mějte na paměti, že s pořízením zvířete berete na sebe velkou zodpovědnost a jste ze zákona povinni poskytnout veterinárnímu lékaři potřebnou součinnost, a to i finanční.
Pochopitelně, pokud si nejste jistí, nakolik závažný stav vašeho zvířete je, nikdo se na vás zlobit nebude, když vytočíte pohotovostní číslo, naopak, vše s panem doktorem či paní doktorkou proberete a domluvíte se, zda je nutné bezodkladné ošetření či zda je možné s návštěvou vyčkat do ordinační doby. Další možností pak je konzultace s veterinář, který je online, funguje nepřetržitě, kdy veterinář na základě vašich informací je schopen vyhodnotit situaci a poradit, zda je nutné vyhledat pohotovost. V ČR tuto tuto službu provozujeme my jako tlappka.